Lot 5: Ladislav Emil Berka (1907-1993)

Ladislav Emil Berka (1907-1993)
PETROL STATION. 1933. Black and white silver bromide photograph on matte paper, late authorial enlargement. 265x229 mm (310x271 mm). Verso marked with authorial stamp, author’s signature in pencil. Photograph was created as a part of portfolio: Ladislav E. Berka, Photograph 1929-1931. Portfolio of original photographs. Text by Antonín Dufek. Vienna, 1991, in was initiated by Johannes Faber Vienna gallery, photograph was enlarged by Jiří Foltýn. Finished enlargements were authorized in signatures as well as stamp by Ladislav Emil Berka. Condition A.

Ladislav Emil Berka (1907-1993)
BENZINKA. 1933. Černobílá bromostříbrná fotografie na matném papíru, pozdější autorizovaná zvětšenina. 265x229 mm (310x271 mm). Verso značeno autorským razítkem, tužkou podpis autora. Fotografie vznikla jako součást portfolia: Ladislav E. Berka, Fotografien 1929-1931. Portfolio originálních fotografií. Text Antonín Dufek. Vídeň, 1991, které iniciovala vídeňská galerie Johannes Faber, fotografie zvětšoval Jiří Foltýn. Hotové zvětšeniny autorizoval podpisem i razítkem Ladislav Emil Berka. Stav A.

Ladislav Emil Berka (1907-1993)
TANKSTELLE. 1933. Schwarzweißfotografie, Bromsilbergelatineabzug auf Mattpapier, späterer autorisierter Abzug. 265x229 mm (310x271 mm). Vom Künstler gestempelt, mit Bleistift signiert. Fotografie entstand als ein Teil des Portfolios: Ladislav E. Berka, Fotografien 1929-1931. Portfolio originálních fotografií. Text Antonín Dufek. Vídeň, 1991, von Wiener Galerie Johannes Faber initiiert, vergrößert von Jiří Foltýn. Abzüge von Ladislav Emil Berka signiert und mit Künstlerstempel autorisiert. Zustand A.

Český fotograf, teoretik a kritik. Vystudoval reálku v Praze. Zájem o fotografii ho sblížil s A. Hackenschmiedem a J. Lehovcem. Spolu s nimi zapůsobil nejen jako průkopník pokrokové filmové kritiky, nýbrž krátce i „nové fotografie“. Intenzivně fotografoval jako autodidakt od roku 1929, kdy společně s A. Hackenschmiedem navštívil výstavu Film und Foto ve Stuttgartu, až do roku 1933. Tehdy se stal redaktorem časopisu Ahoj na neděli, po válce zastával funkci redaktora časopisu Květy. Kromě filmových kritik je autorem několika významných textů o moderní fotografii, překladatelem a spoluautorem děl o filmu, autorem grafických úprav časopisů a knih, obrazovým redaktorem nakladatelství Práce a Orbis. Od roku 1930 člen Českého studia a Film-klubu. Berkovo dílo je ovlivněno funkcionalismem a novou věcností, má blízko k dílům J. Funkeho či profesora fotografie na Bauhausu W. Peterhansena. Bylo prezentováno na řadě výstav u nás i v zahraničí.